| počet analýz | 2601 |
|---|---|
| sporty | fotbal, hokej, mma |
Jablonec - Ostrava: 1
Nový ročník FORTUNA:LIGY by měl začít v podobném duchu jak ten minulý skončil. Poměr sil v soutěži se totiž výrazně nezměnil, což znamená, že nahoře bude hrát Slavia, Sparta, a také Jablonec. Třetí tým loňského ročníku zažívá po delší době letní stabilitu, odchod kanonýra Schranze (Slavia) vykompenzoval příchodem záložníka Malínského, jinak tým opustili hráči širšího kádru (Chramosta, Hrubý, Podaný). Soupisku naopak doplnili Surzyn z Pardubic, který by mohl napravo bojovat o základ, rychlostně vybavený Vaníček, Petrovic a Ikaunieks. Z toho je patrné, že kouč Rada bude chtít hrát opět rychle dopředu, kde by měl práci křídel zúročit kanonýr Doležal. Osa týmu ve středu hřiště pak zůstala pohromadě, což je hodně důležité. V přípravě pak tým dokázal porazit třeba Dynamo Moskva (2:0), což rozhodně není špatný soupeř. Baník vloni skončil ve F:L osmý a na žádný velký posun to nevypadá. Na lavičce je nezkušený kouč Smetana, z týmu odešel stoper číslo jedna Patrizio Stronati (Puskas Akademia). Tým opustili rovněž Holzer, Fillo, Šašinka nebo Hrubý, které nahradí noví hráči. Do kabiny ostravského klubu dorazil tandem z Boleslavi (Klíma – Budínský), posilami by měly být i Lischka (Sparta), Almasi (Ružomberok), Chveja (Pohronie) nebo navrátilec z hostování Granečný. Zemětřesení v kabině týmu každopádně na sobě zanechá stopy, mužstvu bude chvilku trvat, než se sehraje. Fanoušci navíc nemusí hráče, kteří nemají vztah k regionu, přijmout v úplně nejlepším, tedy pokud se jim nebude dařit. Jablonec byl vloni na domácí půdě velice silný a body rozdával jen minimálně, tuto bilanci potvrdí i letos a Baník na Střelnici porazí. Zápas sledujte na Fortuna TV.
Puskas Akademia – Inter Turku: 1
První duel mezi maďarským klubem a Interem Turku skončil remízou 1:1. Do odvety jdou tak oba kluby s podobnou šancí postoupit, od letoška se totiž anulovalo pravidlo o vstřelené brance na cizím hřišti. Mírnou výhodu by každopádně měli mít domácí, a to i díky finančním možnostem klubu. Exliberecký kouč Zsolt Hornyák totiž nelení a pravidelně si do týmu přivádí posily z české FORTUNA:LIGY. Nejprve to byl Plšek a Baluta, letos v létě dorazili Patrizio Stronati (Baník) a Libor Kozák (Sparta Praha). Mužstvu se náramně vyvedla příprava, ve čtyřech zápasech byl tým stoprocentní, až v Turku přišlo první zaváhání, díky brance Jakuba Plška ale tým uhrál remízu. Doma bude Akademia mnohem více útočně laděná a potlačí se za vítězstvím. V týmu je kromě Čechů řada dalších cizinců (Nizozemci, Portugalec, Rumuni, Brazilec), což přináší do hry jistou variabilitu spojenou s mentalitou odlišných národů. Maďarský fotbal šel navíc v posledních letech díky finanční podpoře premiéra Orbána hodně nahoru, což se potvrdí i v dnešním duelu. Kvalita je na straně Puskas Akademia, Inter naopak potvrdí slabší formu z předešlých týdnů, když z posledních pěti soutěžních duelů (finská liga se hraje) dokázal zvítězit pouze jednou.
Midtjylland – Odense: 1
Domácí celek vyřadil vloni v boji o Ligu mistrů pražskou Slavii, čímž potvrdil, jakou má kvalitu. Rovněž letos bude Midtjylland usilovat o vstupenku mezi klubovou elitu, v úterý změří síly na půdě skotského Celticu. Před tím si svěřenci Bo Henriksena ale ještě „střihnou“ v lize generálku s Odense. Hosté jsou soupeř, proti kterému umí dánský vicemistr zahrát, poslední čtyři soutěžní duely (pohár + liga) skončily pro domácí bez porážky (3:0, 2:1, 1:1, 3:1). Midjylland odehrál v přípravě tři zápasy a pokaždé vstřelil dvě branky, a mimo jiné porazil olomouckou Sigmu (2:1), na druhou stranu obrana nebyla skálopevná, pokaždé inkasovala. V týmu nastal jako obvykle solidní pohyb hráčů, řada z nich se vrátila z hostovaní, novými tvářemi pak jsou ostřílený Dalsgaard z Brentfordu a Brazilec Juninho. Dalším příchozím „kanárkem“ je záložník Charles, v dánském celku tak roste slušná jihoamerická kolonie. Midtjylland se bude v průběhu ročníku sehrávat a zlepšovat, klub má na to výborné datové prostředky, práce s technologiemi je v klubu na špičkové úrovni. Na začátku soutěže to bude možná trochu kostrbaté, nicméně Odense nepatří venku mezi nebezpečné soupeře. Vloni hrál tým skupinu o záchranu, také letos by měl patřit do spodní poloviny tabulky. Jednička.
Krištofič S. – Naruszczka M.: 1
Původně měla nabídnout Štvanice titulový zápas mezi Vémolou a Naruszczkou, nicméně zranění „Terminátora“ vše změnilo. Bojovat se bude o prozatímní titul střední váhy, soupeřem polského tvrďáka pak bude populární „Pirát“ Krištofič. Slovenský bijec měl na rozmyšlenou a přípravu čtrnáct dní (i když počítal s rolí náhradníka), což není zrovna optimální čas připravit se na životní duel, nicméně podobná šance se nemusí opakovat, a Pirát rozhodně nedostatkem sebevědomí netrpí. Krištofič vyhrál poslední čtyři duely (14-3) v řadě, naposledy si poradil na turnaji Oktagon 25 (červen) s veteránem UFC Matavaem. Krištofič je tak v zápasovém tempu, což není nikdy na škodu. Slovenský bojovník je navíc velice všestranný, kvalitu má jak v postoji, tak na zemi. Proti klasickému standuperovi se pokusí dostat boj na zem, kde může použít své „dirty fígle“, soupeře přidusit, zatlačit na citlivá místa a podobně. Krištofič je navíc velice odolný chlap, který ještě nikdy neprohrál před časovým limitem. Pro Poláka může být rovněž problém změna gardu, Pirát je levák a oproti Karlosovi i větší striker, který umí vypnout. Naruszcka by mohl svého soupeře rovněž částečně podcenit, sám se vyjádřil, že Krištofiče prakticky nezná. Polský bojovník bude mít trochu navrch v silovosti, ale zaostávat bude v rychlosti, problém může být i délka utkání. Krištofič oproti tomu umí i 5 x 5, které šel už s Kozmou i Pukačem. Pirátovi věří i původní soupeř Poláka, tedy Karlos Vémola. Naruszczka má na svém kontě 22 výher, ale jen 9 z nich ukončil KO/TKO, a tak to ani s jeho bombami nemusí být tak horké. Rozhodne Pirátova všestrannost, svěřenec Atilly Végha zvítězí.
Club Brugge – Genk: 02
O víkendu je na programu belgický superpohár, ve kterém se střetne úřadující mistr a vítěz poháru. Favoritem jsou tak Bruggy, které budou mít výhodu domácího prostředí. Kurz na jejich vítězství, je ale poměrně nízký vzhledem k tomu na jak těžkého soupeře narazí. Genk měl velice dobré jaro od konce února prohrál prakticky jeden jediný zápas (v Antverpách 2:3) a mužstvu se dařilo v koncovce, když alespoň jednu branku vstřelilo včetně přípravy už ve 23 duelech po sobě. Bruggy mají naopak před startem nového ročníku v obraně potíže, tým odehrál šest přátelských utkání (3-1-2) ,ani jednou přitom neudržel vzadu nulu, s koncem ligy to dělá už devět utkání bez čistého konta. Bruggy navíc na Genk příliš neumí, v květnu s ním prohráli oba ligové duely (1:2, 0:3). Nějakou branku inkasuje domácí celek i tentokrát, což dávám hostům šance na solidní výsledek. Genk má z čeho vybírat, v létě kádr doplnili kádr Eiting z Ajaxu, Jukleröd z Antwerp, Sadick z La Coruňy, Ndayishimiye z Tilburgu. Z hostování se pak vrátili Paintsil nebo Dewaest. Neprohra hostů nemusí být špatnou volbou, vzhledem k domácí defenzivě i vzájemné bilanci.
F:L počet trenérů skončí v sezóně: 0-6
Trenérská práce je nejen v Česku velice rizikovým povoláním a během sezóny se dlouhodobě v průměru vymění mezi 7 až 12 trenéry za jeden ročník. Přesto by tentokrát mohlo dojít k překvapení, a to především díky covidové situaci. Výměny trenérů totiž nejsou levná záležitost, což je v době kdy klubům klesly rozpočty hodně důležitý faktor. Řada klubů navíc má na lavičce trenéry, kteří jsou prakticky nedotknutelní, Trpišovský, Hoftych, Rada nebo Svědík mají své jisté. Vrba s Bílkem, Jarolímem a Jílkem jsou v kategorii drazí, a pokud se svými kluby nepředvedou totální blamáž, mohli by ve svých klubech vydržet celý rok. Z loňska jsou dobře zapsáni Klusáček v Bohemce a Novotný v Pardubicích, také s nimi by měly mít kluby trpělivost, protože o trenérech to není. Podobně by to mělo platit i s Weberem, který se vloni vracel do Karviné. Nováček z Hradce Králové by měl stát za Koubkem, podobně kvalitního trenéra by hledal klub jen stěží. V kategorii ohrožených se tak pohybují Jelínek, Kučera, Horejš a Smetana. Kučera s Horejšem to měli nahnuté už vloni a jejich zaměstnavatel se jich při dalším selhaní bez problémů zbaví. To samé platí v kategorií trenérů, kteří nemají tolik ligových zkušeností, což je problém Zlína a Baníku. K nim se patrně někdo na základě špatných výsledků přidá, nicméně hranice 0-6 trenérů v sezóně v kurzu 6:1 vypadá lákavě a za nižší vklad na bavení dává smysl.
Trnava – Mosta: oba týmy dají gól – ANO
Slovenský celek je na pokraji blamáže, v prvním utkání totiž prohrál s maltskou Mostou 2:3, a přestože byl lepší, tři inkasované branky jsou velkou nepříjemností. Defenziva Trnavy není optimálně vyladěna, což naznačila i předešlá příprava, když mužstvo prohrálo s Plzní 1:4 i Puskas Akademie 0:2. To jsou bezesporu kluby na jiné úrovni než Mosta, ale devět inkasovaných branek v posledních třech zápasech je prostě moc. Maltský klub má ve svém středu řadu národností, včetně Brazilců nebo několika Afričanů. Paradoxem pak je fakt, že se v prvním vzájemném utkání trefil Nigerijec Johnson Nsumoh, který právě v Trnavě poslední dva roky působil a zvýšenou motivaci bude mít i tentokrát. Trnava se musí stále obejít bez dlouhodobých marodů Rusova a Benoviče, nastoupit nemůže ani čerstvá posila do útoku Boateng. Spartak bude mít každopádně výhodu domácího prostředí a před výbornými fanoušky se požene od první minuty vpřed. Utkání by nemuselo být dietní na branky, trefit by se mohly opět oba celky v luxusním kurzu. Slovenský celek vyhraje a zajistí si postup do další fáze.
Japonsko 2021 – Sportovní lezení M celkově: vítěz A. Ondra
Premiéru v Tokiu si odbude sportovní lezení, a to netradičně v rámci trojboje, kam se budou započítávat výsledky ze všech disciplín (bouldering, lezení na rychlost a obtížnost). Hlavními favority na medaile budou Japonci a také české eso, Adam Ondra. Právě domácím borcům budou některé věci uzpůsobeny na míru, což je pro ostatní lezce dílčí nevýhoda. Závody se uskuteční venku nikoliv v hale, což znamená pro Evropany v letním období výrazně větší pocení, a tím i horší tření, což je při boulderingu a lezení na obtížnost hodně důležitý aspekt. Domácí borci v čele s Narasakim jsou naopak na podobné podmínky zvyklí, respektive nejsou na ně tak citliví. Další proměnou bude stavění cesty na obtížnost a také bouldery, v některých aspektech je Adam Ondra suverénně nejlepší, v jiných (skoky) mají navrch právě Japonci. Adam se každopádně na vrchol sezóny dlouhodobě připravuje, poslední rok a půl má dokonce svého vlastního stavěče boulderů (Štěpán Stráník), což není zcela typické. Adam Ondra se v posledních letech zlepšil silově, na obtížnost obvykle exceluje i díky hyperemobilním kyčlím, na stěnu se umí nalepit nejlépe ze všech. Dlouhé tělo a krk i rozsah paží pak českému lezci umožnují dostat se i tam, kam ostatní nemají šanci. Adam Ondra je v dobrém slova smyslu „lezecký blázen“, který na svůj sport, zábavu i povolání myslí 24 hodin denně a neustále se snaží zlepšovat. Ve všech aspektech pak hledá nejmenší detaily, na které si potrpí. Jeho pracovitost, cílevědomost i skvělé čtení tratí mu pak dávají dobrou šanci atakovat zlato. Pokud neudělá chybu (což se může stát poměrně snadno), porazí i domácí Japonce.
Japonsko 2021 – Fotbal celkově: vítěz Španělsko
Fotbalový turnaj v Japonsku nepředstaví nejlepší hráče světa, ale rozhodně se máme na co těšit. K vidění bude celá řada mimořádně talentovaných hráčů, kteří jsou na tom skvěle rychlostně, hra tak bude mít velký spád. Hlavními favority šampionátu je dvojice Brazílie – Španělsko, i když po nedávno skončeném ME lze očekávat vítězství Španělů. Reprezentace z Pyrenejského poloostrova přivezla totiž do Japonska hned šest hráčů, kteří se účastnili nedávného šampionátu starého kontinentu. V nominaci je brankářská jednička Unai Simon, stopeři Pau Torres a Éric Garcia, kteří se na turnaji prostřídali, nechybí špílmachr Barcelony osmnáctiletý Pedri, v útoku by se pak o branky měly starat Mikel Oyarzábal a Dani Olmo. Do toho je potřeba přičíst jména z Realu Madrid jako Marco Asensio nebo Dani Ceballos a je jasné, kdo by mohl zlatou medaili vyhrát. Španělé na tom budou skvěle jak po taktické, tak kombinační stránce, v držení míče se jim nikdo nemůže rovnat, osa týmu je pak sehraná a rozehraná právě z nedávného evropského šampionátu. Hlavním konkurentem Španělska budou obhájci zlata z Ria Brazilci. "Kanárci" vzali do Tokia sebou veterána Daniho Alvese (38 let), obranu by měl vyztužit i Diego Carlos a mezi tři tyče se postaví třicátník Santos. V útoku by měl řádit Richarlison z Evertonu, celkově ale vypadá tým o něco slabší, než který má k dispozici Luis de la Fuente. Další reprezentace jsou pak o poznání slabší, Francie nakonec nevzala Mbappého, což bude znát. Také stříbrní z posledních her Němci mají nominaci jen průměrnou, která ani neskrývá tolik talentu jako Francouzi. Španělé vyhrají, ve finále si poradí s už zmíněnou Brazílií.
Japonsko 2021 – ČR celkový počet medailí +7,5
Sportovní svátek roku se blíží, odložené letní hry v Tokiu vypuknou už 23. července. Českou republiku bude v zemi vycházejícího slunce reprezentovat 117 sportovců, kteří se představí ve 22 sportovních odvětvích. Řada z nich má medailové ambice, další jedou naplnit „coubertinovské heslo“. Ani tentokrát ale nebudou chybět reprezentanti Česka, kteří budou šířit slávu země v srdci Evropy a vystoupají na stupně vítězů. Na předešlých hrách v Rio de Janeiru získala Česká republika 10 medailí (1-2-7), v roce 2012 to bylo ještě o jednu více (4-3-4), naopak v Pekingu (2008) se „relativně“ nedařilo (3-3-1). Méně než sedm medailí ale nepřivezli domů čeští sportovci od roku 1996 ani jednou, a stejnou metu by měli překonat i tentokrát. Mezi hlavní adepty na cenný kov patří Josef Dostál na K1 a Jiří Prskavec ve vodním slalomu, překvapit ale mohou rovněž Martin Fuksa nebo Kateřina Kudějová. Velké ambice bude mít při premiéře sportovního lezení Adam Ondra, který je v posledních letech absolutní světovou špičkou a minimálně do třetího místa by to mělo zacinkat. Urvat placku by měly i české ženy v tenisovém turnaji, ať už v singlu nebo deblu, kde pár Krejčíková – Siniaková patří mezi nejlepší na světě. Tradičně vozí medaile Česká republika i díky sportovní střelbě, kde zejména v trapu nechybí zkušenost v podobě Davida Kosteleckého, ale překvapit může i Jiří Lipták. Optimální formu nemá v posledním roce judista Lukáš Krpálek, ale se zlatým vítězem z Ria je nutné vždycky počítat. Potenciál v sobě skrývají obě dvojice v plážovém volejbale, jak Hermannová – Sluková tak Perušič – Schweinner umí vyhrát turnaj, nicméně zatím je proti pozitivní test na covid u Perušíče. Překvapit by chtěli cyklisté Bábek (keirin) nebo Cink (cross-country), silný tým bude Česko reprezentovat v jezdectví v čele s Alešem Opatrným a Annou Kellnerovou. Atleti to budou mít tentokrát hodně těžké a to včetně oštepařů a oštěpařek, ale smíšená štafeta na 4x400 metrů se může tabulkově pochlubit hodně kvalitním časem. Česká reprezentace každopádně veze do Japonska velkou kvalitu a osm medailí je v silách našich sportovců.
Legia W. – Bödo Glimt: 1
Souboj polského a norského týmu slibuje už v kvalifikaci o Ligu mistrů kvalitní podívanou. Důkazem toho je i první vzájemný duel, který skončil na severu Evropy výhrou Legie v poměru 3:2. Polský klub dokázal zvítězit i bez svého nejlepšího střelce Tomáš Pekharta, který měl po plnění reprezentačních povinností ještě volno, tentokrát už by měl být k dispozici, byť patrně jen na lavičce. Legia se každopádně může spolehnout na domácí prostředí, což v jejím případě dělá mnoho, tamní fanoušci patří mezi nejvášnivější v celé Evropě. Polskému klubu se v poslední době daří v koncovce, tři výhry v řadě (včetně přípravy) pokaždé přinesly alespoň dvě branky v síti soupeře. Norský celek je rozehranější z ligové soutěže, ale to nic moc neznamená, když mužstvo nemá formu. Bödo z posledních pěti soutěžních duelů vyhrálo pouze jednou, a to navzdory faktu, že čtyřikrát mělo výhodu domácího prostředí. Venku to nebude o nic lepší, hosté mají méně pohárových zkušeností než domácí celek, tým nemá takové finanční možnosti na posily jako Legia. Norský klub se bude muset tlačit do koncovky (potřebuje vyhrát o dvě branky), což znamená hrát na hraně rizika, a to bude varšavskému celku vyhovovat. Legia zvítězí i v odvetě, navíc ve velice pěkném kurzu.
Jindrová M. – Tamires Vidal: 1
I AM FIGHTER se vrací po covidu na scénu v pražských Štěrboholích, kde zmíněná organizace otevřela nový gym. Tři sta diváků se může těšit na to nejlepší z turnajů Streetfighter, které doplní další souboje. Vrcholem večera pak bude ženský duel mezi Martinou Jindrovou a Brazilkou Tamires Vidal. S Jindrovou má organizace IAF, respektive její trenéři, velké plány, rádi by časem viděli zmíněnou bojovnici až v UFC (přes Bellator). Martina Jindrová je mnohonásobnou mistryní světa v kickboxu a thaiboxu, která musela v životě překonat vážné zdravotní potíže (hrozilo ochrnutí), což z ní udělalo psychicky velice odolnou bojovnici. Tři roky zpátky se pak rozhodla vyzkoušet novou bojovou disciplínu a přesedlala na MMA. Ve třech dosavadních zápasech je zatím bez porážky (3-0-0), naposledy si poradila v Kamerunu s Victoire Balemaken Lenou, kterou dokázala utáhnout na submisi. Jindrová se neustále zlepšuje, přestože její největší zbraní je postoj, respektive skvělé kopy. Jindrová má rovněž skvělou fyzičku, což může být oproti její soupeřce dílčí výhoda. Brazilka je silový typ, který spálí hodně kyslíků, což je s postupem času poměrně náročné, na druhou stranu je extrémně odolná a ustojí nesmysl. Bojovnice z Jižní Ameriky má podobnou bilanci jako Češka (3:1), navíc zápolila na Shooto Brazil, což má vysokou úroveň. Martinu Jindrovou tak čeká patrně nejtěžší soupeřka v její kariéře, která bude chtít přenést boj na zem, případně je velice nepříjemná v klinčích. Jindrová je schopná ale soupeřce zle zatápět z odstupu, případně se zaměřit na její nohu. Obě bojovnice tak mají své zbraně a vyhraje ta, která prosadí svou. Více trumfů včetně domácího prostředí ale nahrávají Martině Jindrové. Zápas, stejně jako celý turnaj IAF, sledujte na Fortuna TV.
Rapid Wien – Sparta Praha: oba dají gól – ANO
Sparta vstoupí do kvalifikace o Ligu mistrů ve Vídni na půdě tamního Rapidu. Český zástupce měl po dlouhé době štěstí na los, v osudí se totiž skrývali mnohem silnější soupeři (Midtjylland, Galatasaray). Klub z Letné přesto nečeká nic lehkého, v poslední době měla Sparta v kvalifikacích velké potíže, ať už narazila na kohokoliv. Kouč Vrba to neměl v přípravě úplně jednoduché, většinu času se totiž musel obejít bez reprezentantů Hložka, Čelůstky, Peška nebo Hancka, kteří se k týmu postupně připojovali, což není optimální. Do přípravy zasáhla rovněž zranění, která se na Spartu už tradičně lepí, mimo hru byl na herním soustředění Juliš. V ofenzivě se tak o post hroťáka prali Drchal s Pulkrabem. Sparta každopádně v přípravě ukázala jednu věc, a to že má směrem dopředu sílu, góly střílela prakticky ve všech zápasech, a to v hojném počtu (Houstoň 8:1, Líšeň 1:0, Dukla 7:0, Tula 4:1, Spittal 4:1, Wolfsberger 2:3, Din Moskva 2:2). Naopak se ukázalo, že Sparta stále nedokázala odbourat dílčí potíže v defenzivě, zejména porážka s Wolfsbergerem byla hodně nepříjemná. Rakouský soupeře totiž skončil v lize právě až za Rapidem. Dobrou zprávou pro českého zástupce je alespoň fakt, že v létě z týmu odešel supertalent Yusuf Demiri, který si to namířil do Barcelony. V týmu ale zůstala dvojice Kara – Knasmüllner, která nemá s produktivitou problémy. Rapid prošel přípravou bez porážky, za zmínku stojí zejména výhra nad FC Kodaň (1:0). Domácí nemají ve svém středu nějaké velké hvězdy, ale mužstvo je na tom dobře běžecky a rychlostně, zejména při přechodu do ofenzivy. Sparta každopádně do Vídně jede s jasným cílem, uhrát dobrý výsledek, vstřelit branku (od nového ročníku neplatí pravidlo o venkovní brance, počítá se gólový rozdíl v zápasech), a to by se ji mělo podařit. Pražané se mohou spolehnout na rychlost krajních hráčů i kvalitní centry, Dočkal umí zase rozehrávat standardky, případně překvapit průnikovou přihrávkou. Otevřený duel může skončit prakticky jakkoliv, ale gólově se v utkání prosadí oba týmy.
Valur Reykjavík – Din. Zagreb: zápas/počet branek 2/+2,5
Chorvatský velkoklub vyhrál v prvním utkání na domácí půdě pouze 3:2, ale o postupu do další fáze není pochyb. Dinamo Zagreb je o level jinde než islandský celek a výsledek zcela neodpovídá tomu, co se na hřišti dělo. V Chorvatsku se hrálo prakticky na jednu branku a Dinamo vedlo už 3:0, navíc kapitán Ademi neproměnil v 82. minutě penaltu, čímž mohl završit hattrick. V samotném závěru pak přišla ale pro domácí smolná dvouminutovka, když inkasovali dvě branky (první z penalty) a konečný výsledek pak vypadá, jak vypadá. Dinamo je každopádně jasným favoritem, s poháry má obrovské zkušenosti, ještě na jaře prohánělo ve čtvrtfinále Evropské ligy Villarreal a mimo jiné dokázalo vyřadit anglický Tottenham. V létě se do týmu vrátil legionář Duje Čop, který naposledy působil v belgickém Lutychu, při svém minulém působení v Zagrebu pak pravidelně dával v sezóně deset branek. V hlavní městě Islandu by se měl opakovat průběh z prvního duelu o Ligu mistrů, hosté budou mít navrch, vytvoří si brankové příležitosti, které i následně promění. V zápase pak bude k vidění opět vyšší počet branek, minimálně tři. Na tiket patří kombinovaná sázka, výhra hostů a více jak dvě branky v utkání.
Itálie – Španělsko: 1
Souboj dvou gigantů slibuje v semifinále skvělou podívanou. Oba celky preferují odlišný styl hry, a tak bude zajímavé sledovat, kdo si prosadí svou. Španělé se prezentují už několik let stylem tiki-taka založeném na krátkých přihrávkách a držení míče, nicméně týmu chybí oproti minulosti velké osobnosti jako Xavi, Iniesta, Ramos, Villa, Torres, Costa nebo další hvězdy. Tým znatelně omladil, respektive řada zkušenějších hráčů jen vysedává na lavičce (De Gea, Alcantara atd..). Španělé jsou v semifinále turnaje, ale když se podíváme na jejich výsledky, tak to nebyla žádná velká „krasojízda“. Z pěti utkání mužstvo dokázalo vyhrát v normální hrací době pouze jednou, jinak tým sbíral hlavně remízy. Ve čtvrtfinále se Španělsko trápilo se Švýcarskem (2:1p), přestože hrálo čtyřicet minut přesilovku (včetně prodloužení), tak se tým v početní převaze nedokázal prosadit, vše vyřešily až nevyzpytatelné penalty. Itálie oproti tomu natáhla svou sérii bez porážky na číslici 32 a obstála v první velké zkoušce s Belgií (2:1). Itálie se na turnaji prezentuje skvělou defenzivou, s Belgií tým inkasoval až po hodně přísné penaltě. Družina kouče Manciniho umí podobně jako Španělé dobře kombinovat, ale má navíc lepší návrat pod míč, tým si navíc umí pomoci střelbou ze střední a větší vzdálenosti, kterou jejich soupeř zařazuje do hry jen zřídka. Pohyblivé hroty navíc budou španělskou rozehrávku presovat, na což není družina kouče Enriqueho vůbec zvyklá a bude jí to dělat potíže. Itálie má kvalitnější útočníky i lepší ofenzivní standardky. Přemožitel českého týmu v přípravě (4:0) potvrdí svou fazónu i taktickou extratřídu a Španělsko pošle domů.
Žilina – Dila Gori: zápas/počet branek 1/+1,5
Žilina si zaslouží za loňský rok absolutorium. Klub, kterému hrozil díku covidu zánik, se dokázal neuvěřitelně vzchopit, a nakonec vybojoval poháry, navzdory faktu že mužstvo před rokem opustila řada opor v čele Kačerem, Kašou, Holcem, Kralikem, Demirim a dalšími. Žilina skončila ve slovenské Fortuna lize třetí, následně ale zvládla play-off o Konferenční ligu, když porazila Sereď i Zlaté Moravce. Žilina má za sebou zajímavé výsledky v přípravě, když se týmu dařilo v koncovce, výsledkově se tým držel i se silnějšími soupeři (Rijeka 2:2, Bravo 3:1, Lokomotiv Moskva 2:3), slabší porážel (Podbrezová 4:3). Gruzínský celek má dílčí výhodu v rozehranosti, tamní soutěž aktuálně probíhá. Během pěti červnových soutěžních utkání vyhrála Dila Gori ale jen dvakrát, pátá příčka v tabulce neznačí top výkonnost. Náročné cestování a slabší výsledky hostů na cizích hřištích pak nahrávají do karet slovenskému zástupci, který v domácím prostředí zvítězí, zároveň v utkání padnou alespoň dvě branky.
Pudilová L. – Talita B.: 1
Jedním z vrcholů večera na Štvanici bude souboj dvou „veteránek“ UFC. Podobně kvalitní duel nebyl v ženských kategoriích Oktagonu ještě k vidění, a tak se máme na co těšit. Lucie Pudilová po konci v UFC rozšířila trenérský tým, mimo jiné se začala připravovat v bratislavské OFě. Tři výhry v řadě a nabrané sebevědomí potvrzují, že šlo o správný krok. Na druhou stranu se zdá, že trochu ztratila na své silovosti, žádnou ze soupeřek (Holm, Waliczek, Suotama) nedokázala ukončit, což je trochu handicap. České bojovnici se v Praze postaví velezkušená Brazilka Talita Bernardo, která se Lucie rozhodně nezalekne. Ve svých 34 letech má pro strach uděláno, navíc věří svému jiu-jitsu, které má podobně jak většina mužských kolegů z Jižní Ameriky na velice vysoké úrovni. Z šesti kariérních vítězství dokázala hned čtyři soupeřky „utáhnout“ a na zem se pokusí vzít i Pudilovou, pokud se jí to podaří bude mít velkou výhodu. Mezi její oblíbené techniky patří především armbar a rear-naked choke. Pudilová obranu před strhy v uplynulém roce sice zlepšila, ale téměř v každém duelu z poslední doby se na zem dostala. Styl Brazilky nebude Lucii příliš sedět, a pokud někdo vyhraje před limitem bude to Talita. Jestli ale utkání dojde do plného počtu kol, měla by vyhrát Pudilová, která soupeřku natrefuje, a tím pádem i naboduje. Přeci jen má k dobru 10 centimetrů a jak dlouhými pažemi, tak kopy může držet soupeřku na distanc.
Švýcarsko – Španělsko: 2
Švýcarsko bylo už jednou nohou doma, v osmifinále ME totiž prohrávalo deset minut před koncem utkání s Francií 1:3, ale pak se stal zázrak a reprezentace „Helvétského kříže“ dokázala vyrovnat. Nakonec postoupila po penaltovém rozstřelu, když rozhodující pokutový kop neproměnil hvězdný Kylian Mbappé. Švýcarsko ukázalo velké odhodlání a charakter, nicméně pokud by Francie závěr utkání nepodcenila, nikdy by k tomu nedošlo. Švýcarsko každopádně nemá síly nazbyt, mužstvo sice odehrálo podobně jako Španělsko v osmifinále prodloužení, nicméně tým nalétal suverénně nejvíc kilometrů ze všech mužstev na ME, když se už dvakrát musel vydat do Baku. Aby toho nebylo málo, proti Španělsku bude mužstvu chybět klíčový hráč a kapitán týmu Granit Xhaka, který je v karetním trestu. Bez jeho přehledu a vůdčích schopností ve středu hřiště bude mužstvo poloviční. Španělsko na turnaji ještě neprohrálo a v posledních dvou zápasech nastřílelo 10 branek (2 v prodloužení). Mužstvo sice nemá žádného lídra nebo mozek hry jako v minulosti, ale systém krátkých přihrávek, který umí všichni hrát, začal fungovat. Španělé umí dostat soupeře pod tlak a díky tomu si vytvoří brankové příležitosti v každém utkání. Družina kouče Enriqueho kopala na turnaji už dvě penalty (obě neproměnila), a proti důrazně hrajícím Švýcarům si může vykoledovat další výhodu pokutového kopu. Španělsko může strádat v osobních soubojích, ale ve všem ostatním by mělo mít navrch. Pět gólů tentokrát čekat nelze, ale Morata a spol. se v koncovce opět prosadí, Švýcaři nulu vzadu na ME neudrželi ani jednou. Dvojka.
Montreal – Tampa Bay: 2
Druhý zápas o Stanley Cup byl o poznání vyrovnanější než ten první, nicméně i tak Tampa Bay zvítězila a vede v sérii už 2:0. Montreal každopádně vzdoroval o poznání více než v duelu číslo 1, svého soupeře jasně přestřílel (43:23) a hokejisté Canadiens pochopili, že bez častější střelby jsou bez šance. Kanadský klub ale narážel na skvělého Vasilevského a fakt, že jejich přesnost a kvalita střelby je o poznání nižší než na straně „Lightnings“. Nebezpečných střel nebylo zdaleka tolik jak vykazuje číslo o střeleckých pokusech. Mužstvu s výjimkou Price a možná Toffoliho chybí rozdíloví hráči, floridský klub jich má ve svém středu celou řadu. Montreal jde tak do třetího utkání pod tlakem, ztrácí dva zápasy a není schopen překonat defenzivu Tampy, což je hodně špatná kombinace. Obhájce titulu má naopak sebevědomí na rozdávání, hráči si věří a mají velké zkušenosti, jak finále hrát. Tampa je komplexní tým bez slabin s nadprůměrnou koncovkou, což se o kanadském zástupci říct rozhodně nedá. Domácí navíc budou mít v hledišti maximálně 3500 fanoušků, což je oproti prvním dvěma zápasům finále veliký rozdíl. Tampa vyhraje i třetí zápas finále, série může klidně skončit 4:0 nebo 4:1.
Ukrajina – Anglie: 2. tým vyhraje s čistým kontem – ANO
Jestli nevyhraje letos Anglie mistrovství Evropy, tak asi nikdy, konstelace pro Albion je totiž více než příznivá. Po vyřazení Německa (2:0) se ostrovní celek utká s Ukrajinou, následně narazí na lepšího z dvojice Česko - Dánsko. Případné finále by se pak hrálo v Londýně, navíc řada velkých favoritů (Francie, Portugalsko) z druhé strany pavouka je už doma. Anglie prochází šampionátem zatím celkem hladce, když třikrát zvítězila a jednou remizovala, návdavkem neinkasovala jedinou branku. Mužstvo se trápí trochu dopředu, nicméně v posledním utkání se konečně trefil Kane, což je pro Anglii i sebevědomí hráče velice důležité. Southgate se rovněž poučí ze svých chyb, Saka v základu nemá co dělat, Graelish je jednoznačně lepší volbou, což jasně ukázal proti Německu, kde měl prsty v obou brankách. Anglie se tentokrát poprvé musí přesunout z ostrovů na jiné hřiště, ale hrát v Říme je rozhodně jiné než v Baku, takže žádný problém. Ukrajina má oproti tomu v nohách prodloužení se Švédskem, které vykoupila řadou zranění v čele s Besedinem, mužstvo navíc nalétalo po Evropě už pěkných pár kilometrů. Ukrajina v kvalifikaci o Euro neprohrála, ale na samotném šampionátu to není bůhvíco, dvě porážky, jeden postup přes prodloužení proti soupeři, který dohrával v desíti (šťastná branka v poslední minutě) a jediná výhra nad Severní Makedonií, nejslabším týmem, který se kvalifikoval. Anglie potvrdí svou převahu na všech frontách, zvítězí a postoupí. Zvažovat lze dokonce handicap nebo výhru s čistým kontem, konec konců Anglie nedostala gól už 572 minut.
