Díl 7.

Vzhůru do Kalifornie

Zatím jsem to štěstí neměl a přiznám se, že je to jedno z mála tenisových míst, které bych si ještě přál v reportérské „kariéře“ navštívit. I kvůli atraktivním obrázkům, které odtud pokaždé přicházejí, zvlášť pokud jsou pořízeny ve večerním čase, s nasvícenými kurty, fialovou oblohou a nedalekými vrcholky hor. Myslím, že na světě není moc fotogeničtějších areálů, než je Indian Wells Tennis Garden pro Indian Wells Masters, na kterém se potkají elitní ženský i mužský okruh WTA a ATP.

Tomuto velkému turnaji se někdy říká pátý grandslam a letos je to zase o něco víc opodstatněné. Program zpestří charitativní zápolení hvězdných smíšených párů a soupeření v Indian Wells Tennis Garden bude nově bohatší o juniorskou soutěž, zatím jen pro naděje z USA a Kanady, další rok by se měli představit i chlapci a dívky z ostatních států světa.

V minulých letech pořadatelům překážel covid a dozvuky opatření dost pravděpodobně ovlivní sportovní stránku aktuálního ročníku kalifornského podniku. Americké úřady už sice avizovali uvolnění pravidel a zrušení podmínky nutného očkování pro vstup do země, ale ke smůle Srba Novaka Djokoviće i organizátorů, pro zdravotnické autority Spojených států je zjevně důležité dodržet bez výjimek ohlášené květnové datum.

Nejen pro fanoušky by to byla to značná ztráta, Daniil Medveděv se velkou část loňského roku zotavoval ze zdravotních potíží, ale v posledních týdnech se probojoval do vynikající formy, se třemi turnajovými výhrami v řadě ukazuje, že je nejspíš definitivně zpátky, a každý další souboj s Novakem Djokovićem, který dostal minulý týden v Dubaji dort s číslem 378 (rekordní počet týdnů na pozici světové jedničky), by mohl patřit k tomu nejlepšímu v současném mužském tenisu.

Medveděv bude zřejmě tím největším favoritem také v Indian Wells, kde se ale může hodně dařit i domácím borcům. Američané mají velmi silnou generaci tenistů dvacátníků, a i když teď v Kalifornii budou někteří z nich ze zdravotních důvodů chybět (týká se to i Sebastiana Kordy), třeba loňský vítěz Taylor Fritz je hráč, který by určitě mohl dojít v Indian Wells i tentokrát hodně daleko. Poslední dobou je na tom hodně dobře i jeho krajan Tommy Paul, i když je otázkou, jak na tom teď bude fyzicky po náročných bitvách v mexickém Acapulcu.

Kdybych měl přidat ještě jedno jméno, které by mohlo zazářit mezi singlisty, tak mě hned napadá Cameron Norrie. Tento Brit právě v Californii předloni vyhrál svou první tisícovku, v brazilském Riu nedávno ve finále udolal Španěla Carlose Alcaraze, a týden a půl dlouhá pauza by pro něj měla být dost komfortní doba na to, aby zvládnul přechod z antuky na tvrdý povrch a vstřebal únavu.

Indian Wells je hodně navštěvovaný turnaj, i díky tomu, že má po centrálním dvorci Arthura Ashe v New Yorku druhý největší ryze tenisový stadion na světě. Do hledišť areálu chodí i velký počet fanoušků v důchodovém věku a jsou to lidé, kteří aspoň podle toho, jak si to pamatuji z rozhovorů s českými tenistkami, často sami hrají ve svých klubech pro zábavu čtyřhru. A tak při kalifornském Masters rádi sledují i deblové zápasy.

To by mohlo opakovaně potěšit Barboru Krejčíkovou a Kateřinu Siniakovou, které by měly poprvé od vítězného Australian Open spojit síly a plnit roli nasazených jedniček (turnaj v Indian Wells ale ještě nikdy nevyhrály) A určitě taky domácí borce, dvoumetrového Johna Isnera, a velmi šikovného parťáka, Jacka Socka. Jeho talent sice věčně sráží zdravotní komplikace, z mužského deblu v Indian Wells má ale Sock tři tituly, ten poslední vybojoval loni právě ve dvojici s Isnerem.

Už při svém minulém blogu jsem přiznával, že je teď pro mě velmi složité odhadovat šance předních českých singlistek. A nic na tom nemění ani týden starý triumf Barbory Krejčíkové v Dubaji. Herní kvalitu mají stále velmi solidní, ale celkem často na sebe narážejí v pavouku nebo do jejich snažení bohužel promlouvají i nečekané zdravotní důvody.

To byl ostatně i nedávný případ Lindy Noskové, kterou při přechodu do haly trochu dohnal náročný program ze začátku roku. Před měsícem mi v rakouském Linci přiznávala, že chce do velkých turnajů v Americe hlavně vyřešit své potíže s tříslem a nabrat síly, které jí po senzačním finále v Adelaide ze začátku sezóny začaly ubývat. Podávat konzistentní výkony na velmi vyrovnaném okruhu WTA je složité i pro zkušené hráčky natož pro tenistky, které přecházejí mezi dospělé z juniorské kategorie. Ale třeba to teď zase budou lepší časy pro Lindu Noskovou, která by mohla pookřát s návratem na venkovní betony, tím spíš v Americe, která přeje mladým senzacím.

Své o tom ví také další z českých singlistek v hlavní soutěži IW Linda Fruhvirtová, která loni zazářila v navazujícím a dalším velkém turnaji v Miami. Ale o takzvaném Sunshine double zase třeba příště. Tak ať se na vás slunce a štěstí do té doby usmívají co nejvíc. JP