Díl 3.

Austrálie před prvním grandslamem

Bylo to v Austrálii v lednu před pěti lety, v dějišti úvodního grandslamu jsme si povídali s Helenou Sukovou úspěšnou reprezentantkou československé éry, která tam dorazila kvůli několika ceremoniálům. Ten rok totiž vstupovala do Mezinárodní tenisové síně slávy a právě v Melbourne to pořadatelé slavnostně dopředu oznamovali. Probrali jsme toho spoustu, ale jedno téma si teď vybavuji zase o něco intenzivněji. Mluvili jsme o nadějích na okruhu, komu by se mohlo v budoucnu hodně dařit, a proč. A Helena Suková při té příležitosti prozradila, že se jí moc líbí hra tehdy devatenáctileté Aryny Sabalenkové.

Tenkrát mě to zaujalo, a dost často si na ta slova vzpomenu. Třeba když jsem svalnatou Bělorusku při velkých turnajích vídával v posilovně, mimochodem dřela tedy pořádně, nebo když na kurtu trápila české ženy a dívky jako teď naposledy v Adelaide, kde zdolala Markétu Vondroušovou a ve finále i Lindu Noskovou.

Sabalenková ještě nedosáhla na největší možný titul, grandslam jí zatím uniká, ale nedivil bych se, kdyby se už zanedlouho v Melbourne Parku dočkala. Týden před Australian Open bude odpočívat, na místě ladit formu, kterou má teď dost možná nejlepší ze všech singlistek na okruhu.

Samozřejmě, je teprve začátek roku, tenisté mají za sebou přípravu a snaží se hlavně sbírat zápasovou praxi, do turnajů v úvodu sezóny jdou s různými plány, mnozí se vracejí po zranění a jsou opatrnější. Takže se teprve ukáže. Ale zrovna zmíněná čtyřiadvacetiletá Běloruska toho na kurtu předvedla minulý týden celkem dost. A v Austrálii dlouhodobě platí, že kdo hraje dobře hned v prvních turnajích, zpravidla se mu náramně daří i na tom největším grandslamovém, který (hlavní část) začíná v pondělí 16. ledna.

Program tenistů do té doby je různý, přední profesionálové s těmi nejvyššími cíli zpravidla poslední týden před grandslamem už jen trénují v dějišti, případně se účastní nedalekých exhibičních akcí. Ale Austrálie je v tomto směru specifická. Tamní tenisové léto je celkem krátké, hráči jsou po předsezónní přípravě obecně hodně natěšení na novou sezónu a mají ještě hodně sil ve srovnání s pozdějšími měsíci. Takže není výjimkou, když si i přední singlisté zahrají o individuální trofeje a body do žebříčku i bezprostředně před grandslamem. A určitě si vzpomínáte na rok 2019, kdy se dostala Petra Kvitová v Melbourne do finále. Těsně před tím totiž triumfovala v Sydney.

Právě tam letos Petra Kvitová zahajovala sezónu v nové soutěži s názvem United Cup a jako už několikrát v minulosti z ní týmové zápolení udělalo ještě o něco silnější hráčku. Jde o momentálně nejlepší a nejzkušenější českou singlistku na žebříčku, která už toho na okruhu hodně vyhrála a zažila. A jak i sama přiznala, právě nové akce, a ještě k tomu na oblíbených místech, v této pozdnější fázi kariéry velmi vítá jako příjemné zpestření.

Čistě sportovně, Kvitová má za sebou dva velmi dobré duely s vítězným koncem bez ztráty setu, její dramatická úvodní sada v utkání se světovou trojkou, Američankou Jessicou Pegulovou, patřila zřejmě k tomu nejkvalitnějšímu, co zatím ženský tenis v novém roce 2023 přinesl. Dvojnásobná wimbledonská šampionka se ujistila, že v sobě stále má zarputilost, velké odhodlání, tak hodně štěstí a zdraví, které ji loni zrovna touto dobou hodně trápilo.

V prosluněném Adelaide na jihu Austrálie má být každý den přes třicet stupňů, bude to sice fyzicky náročné, ale míče poletí a Petře Kvitové by to mohlo vyhovovat. Takže si i troufám říct, že si ji tamní fanoušci na kurtu hodně užijí.

V době kdy píšu tento blog vím, že si při jeho čtení můžete ťukat na čelo, až totiž vyjde, bude mít už Kvitová za sebou zápas prvního kola s loňskou wimbledonskou šampionkou Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu. Ale dopředu věřím, že ho zvládne, a nejenom ten. Kvitová je „šňůrovou hráčkou“ a teď má bez velkého tlaku a grandslamových nervů solidní šanci to zase připomenout.

Na v pořadí druhý turnaj v Adelaide (ten první ovládla zmíněná Běloruska Sabalenková i díky finálové výhře nad senzací minulého týdne Lindou Noskovou) zamířila většina nejlepších českých tenistek, mimochodem po zranění se vrací k zápasům Barbora Krejčíková, ale určitě bude stát za to sledovat i snažení krajanů a krajanek na jiných místech, třeba Marie Bouzkové v Hobartu.

Turnaj v hlavním městě Tasmánie je známý složitějšími podmínkami, počasí se rychle mění, tenistkám často překáží vítr. I když, to by ještě nemusel být pro velkou bojovnici, která dokáže držet míč ve hře, a kterou jen tak něco nerozhodí, až takový problém. Navíc je teď předpověď i celkem vlídná. Ale možná větší výzvou bude obstát v roli nasazené jedničky, kterou si Bouzková na australském ostrově vyzkouší. A na vrcholu, jak známo, fouká nejsilněji.

Tak hodně štěstí a sil do nového roku ať už jste kdekoli. JP