Česko prezidentské volby 2023 – vítěz Babiš A.

Prezidentské volby se budou konat už v lednu tohoto roku a kandidaturou Andreje Babiše získaly na správných grádech. Znamená to jediné, každý prezidentský kandidát bude polarizovat společnost, a na tom se nic nezmění. Andrej Babiš na to jde velice chytře, kandidaturu oznámil poměrně pozdě, aby se po něm média nemohla vozit, navíc vše, co už šlo, bylo řečeno. Bývalý premiér tak má více než 50 % šanci na celkové prvenství. Postup do druhého kola totiž hraničí s jistotou, volební jádro ANO se rovná volebnímu jádru jeho osoby. V dlouhodobých průzkumech přitom ANO hlásí největší počet příznivců, kteří jsou navíc věrní a disciplinovaní. Rekrutují se především z lidí, kteří hájí své materiální zájmy, často mají nižší vzdělání a nechají se uchlácholit populistickými sliby. Rekrutují se z nespokojených občanů středového a levicového zaměření, a také bývalých voličů klasických stran (ČSSD, KSČM), které prožívají obrovskou krizi. V řadě případů jde o starší občany, kteří se mají v posledních letech mnohem hůř než v době svého mládí. Babiš se do prezidentské volby pustil i přesto, že volební modely predikovaly jeho porážku. To ale nemusí být ani zdaleka pravda. Strany demobloku totiž nebyly schopné postavit společného kandidáta, dojde tak k tradičnímu tahání se o voliče. V posledních prezidentských volbách neuspěla dvojice Hilšer – Fischer a jejich kandidatura nedává žádná smysl. Oba patří přitom mezi top 5, tedy kandidáty s vyšším volebním potenciálem. Hilšer jde ale do kampaně prakticky bez peněz, a tak se politika nedá dělat, na kampaň má navíc peníze z kapes daňových poplatníků, o čemž si myslí část populace své. Pavel Fischer je pro řadu spoluobčanů rovněž zcela nepřijatelný, a to jak názorově, tak svou neobratnou rétorikou, naposledy si sám „nakálel“ do bot ohledně LGBT, kde ztratil část voličů, kteří jej mohli podpořit a na které potřebuje cílit. Na Petra Pavla se zase strhl mediální hon, který z generála ve výslužbě udělal prakticky komunistu prvního stupně a personu non-grata, aniž by reflektoval to, co dokázal za posledních 30 let (velitelství NATO), jednoduše proto, že se narodil a vyrůstal už v ČSSR a jinou volbu jako kariérní voják ani neměl. Jeho volebnímu štábu, který dokázal dovést až na vrchol Zuzanu Čaputovou na Slovensku, se zatím nedaří podobné ataky odrážet. Výhodou je nesporné charisma generála (vypadá o poznání lépe než všichni bývalí a současní prezident), a také fakt, že ve složité době, kdy zuří válka prakticky za humny, je dobré mít na postu velitele vrchních ozbrojených sil bývalého vojáka z povolání, zejména v kontrastu s ministryní obrany, která se spíš věnovala ekonomii a právu. Mediální masáž ale Pavla bude limitovat a v duelu s Babišem může být nepřijatelný i pro voliče sektoru „anitbabiš“. Danuše Nerudová je kandidátkou s podporou Pirátů, což je samo o sobě dost limitující, česká společnost navíc není dostatečně dospělá, aby dokázala unést ženu na takové funkci, což dlouhodobě dokazuje obsazení žen v manažerských pozicích i vládě, rozhodně se tak nebude opakovat slovenská pohádka. Současná pravice potřebuje mít na hradu svého spojence, přeci jen jde o politiku, nikoliv čistě nezávislé a demokratické principy, čímž se často a rádi zaštiťují. Ani jeden z trojice protikandidátů tak nemá výraznou převahu Babiše porazit a na to tábor Marka Prchala sází. Ostatní kandidáti pak už propadli sebeklamu a svému okolí, kde jim někdo nakukal, že by se mohli z nějakého prazvláštního důvodu stát prezidentem. Středula má za sebou sice odborový svaz, ale to je prázdná mísa, což pochopil a z voleb odstoupil. Kandidatury Bašty, Zimy nebo Diviše jsou pak  bez šance na úspěch a dělají ostatním jen potřebný kompars, aby se mohlo říci, že nabídka byla různorodá. Andrej Babiš má na hlavě sice tunu másla včetně soudního procesu, i tak je ale jednou nohou na Pražském hradě a kurz na jeho prvenství má hodnotu.