Čas
Kurzy
1.01
1000
BLOG #41: Na US Open jako na Štvanici

BLOG #41: Na US Open jako na Štvanici

Karolína Muchová a Markéta Vondroušová toho mají leccos společného, třeba to, že zažívají nejlepší sezónu, poté, co se dokázaly celkem rychle vrátit do špičky po dlouhodobém zranění. Teď to potvrzují i na US Open v New Yorku, kde se v minulých dnech shodou okolností opakovaně představují na stejném místě.

Na dvorci Louise Armstronga si mohou tak trochu připadat jako doma v klubu 1. ČLTK na Štvanici. Druhý největší stadion newyorského grandslamu leží na východě areálu, blízko od nádraží i zastávky metra, které vede v této čtvrti nad zemí, takže tenistky mohou často vnímat i zvuky projíždějících vlakových souprav podobně jako na ikonickém místě u Negrelliho viaduktu. 

Zřejmě mnohem víc než okolní ruchy ale hráčky v New Yorku v těchto dnech ovlivňuje ostrý sluneční svit a přidá se k tomu i vedro výrazně přes třicet stupňů podle předpovědi počasí na příští dny. Takže teď mohou mít výhodu hlavně Američanky, které jsou na přísnější podmínky přece jen zvyklejší. 

Karolína Muchová horké dny úplně nemiluje, nemá pak takový klid na svá rozhodnutí, a jak sama říká, na kurtu pak spíš přežívá. Při minulém těžkém duelu s Číňankou Wang se před třetím rozhodujícím setem chladila ledem, změnila oblečení. Ale zvládá to, a to ji může povzbuzovat. A v závěrečném týdnu US Open by to mohla vykompenzovat sebedůvěrou, se kterou teď na kurtu hraje. Když už se zdá, že se dostává do velkých potíží, troufne si i na výjimečnou, riskantní věc, kterou otočí „momentum“ na svou stranu. 

US Open

Možná se to podle jména nezdá, ale osmifinálový zápas proti Číňance Wang ji mohl dobře připravit na druhý týden grandslamu. A i když teď bude každá další soupeřka těžká, při svém maximu může Karolína Muchová porazit kohokoli. Ve velkém finále letos už dvakrát byla a je lákavé, si to představit znovu. Na rozdíl od Wimbledonu měla čas na kvalitní přípravu. A navzdory mírné zdravotní nepříjemnosti, na betony do Severní Ameriky vyrážela fit. A skvěle tam zareagovala na nešťastně ztracený duel při předchozím „menším“ turnaji v polské Varšavě, s čistou hlavou pokračovala dál, takže i proto teď může její snažení vyvrcholit pěkným výsledkem. 

Ještě týden před posledním grandslamem jsem nejvíc favorizoval domácí hvězdy, a cítím to tak i teď, byť některé ještě mají v době, kdy píšu tento sloupek osmifinále před sebou. Počasí, publikum a možná i program může hrát pro ně. Ale při současném rozpoložení nejlepších českých singlistek bych se nedivil ani mimořádně atraktivnímu scénáři pro naše barvy. 

Také Markéta Vondroušová ve druhé polovině pavouka ženské dvouhry předvádí skvělé výkony. Poradila si s dlouhým čekáním na noční zápas, zatím nejvíc ji prověřila Italka Trevisanová ve druhém kole, to může být pro wimbledonskou šampionku velmi cenné, že s tak dobrou soupeřkou nehrála delší duel. Ušetřené síly se jí mohou v závěru turnaje hodit. 

Hned jak jsem přijel do New Yorku a viděl první trénink Markéty Vondroušové, líbila se mi koncentrace tenistky. Spousta lidí na ni samozřejmě volá, je stále známější. Ale přijde mi, že se dokáže naplno soustředit, udělat v klidu, co je potřeba, ničím navíc se nerozptylovat. Zároveň je hezké vidět, že i v tomto soustředěném režimu dokázala i po svém singlovém zápase přijít na kurt do hlediště povzbudit „sváteční“ deblovou spoluhráčku Barboru Strýcovou, která se v New Yorku loučí s kariérou. Rozliší, co je pro ni zásadní, co je opravdu důležité, na kurtu i mimo něj. Je radost sledovat s jakou lehkostí, a v jakém klidu, zatím zvládá novou roli přední světové hráčky a zároveň si drží „lidskou“ tvář. 

Navíc, co jsem tak mohl během několika let vypozorovat, zdá se mi, že Markéta Vondroušová nemá až takové problémy s vedrem, dokáže se pohybovat velmi ekonomicky, i díky až „federerovské“ předvídavosti uspoří dost sil, na grandslamech vyhrála deset zápasů v řadě, a nebylo by senzací, kdyby si ještě v New Yorku šňůru výrazněji protáhla. 

Ale taky samozřejmě záleží na tom, na koho případně narazí, pokud projde do čtvrtfinále. Například americko-běloruská kombinace „ranařek“ Keysová, Sabalenková by mohla být o něco složitější než třeba žebříčkově silnější americko-tuniský dvojblok Pegulová, Jabeurová

Ale je skvělé už jenom takto uvažovat, zažíváme v Česku nádherné tenisové časy, tak díky, a hodně štěstí vám všem v dalším týdnu. Jaroslav Plašil, Radiožurnál Sport.  

<<< Zpět na všechny blogy